V tomto příspěvku se podíváme na několik nápadů, jak s žáky začít první hodiny mediální výchovy. Cílem tohoto článku není naplánovat čtenářům-učitelům celé hodiny, ale spíše jim dodat inspiraci, o čem se mohou bavit.
Žák v rámci tohoto tématu:
bude umět vysvětlit, co to jsou média;
bude reflektovat čas strávený u digitálních médií;
bude umět vysvětlit, jak mohou média ovlivňovat společnost
Co to jsou média?
Následující text je pouze informační, cílem není, aby se žák učil jednotlivé definice a dělení nazpaměť, ale spíše má sloužit učiteli k tomu, aby si sám uvědomil, co to média jsou a jak je dělíme. Učitel může také s žáky udělat menší brainstorming médií, které znají. Učitel si může také pomoci následujícími videi:
Média jsou komunikační prostředky, které nám umožňují sdílet a přijímat informace. Mohou mít různé formy a slouží k informování, vzdělávání, zábavě a ovlivňování veřejného mínění.
Druhy médií v reálném životě
Tradiční média:
Tisková média: Noviny a časopisy, které přinášejí zprávy, články, reportáže a inzeráty.
Televize: Poskytuje zpravodajství, filmy, seriály, dokumenty a různé pořady.
Rádio: Nabízí zprávy, hudbu, talk show a různé pořady, které můžeme poslouchat
Digitální média
Internetové zpravodajské portály: Webové stránky jako jsou iDNES.cz, Novinky.cz, které poskytují aktuální zprávy a informace.
Sociální média: Platformy jako Facebook, Instagram, Twitter, kde lidé sdílejí obsah a komunikují mezi sebou.
Blogy a vlogy: Osobní nebo tematické webové stránky a videokanály, kde autoři sdílejí své názory a zkušenosti.
Žákova reflexe stráveného času s médii
V rámci žákovy reflexe času stráveného s médii mohou žáci pracovat se svými mobilními telefony, kdy spolu s učitelem kontrolují svůj strávený čas na jednotlivých aplikací. Tento čas mohou žáci kontrolovat přímo v aplikacích se sociálními médii, kdy se daný údaj vyskytuje v nastavení. Přesnějí návod, jak zobrazit strávený čas, najdete zde. Takto to může žák postupně dělat u všech sociálních médií, které používá.
Celkový čas včetně rozložení na čas strávený u jednotlivých aplikací lze rovněž najít přímo v nastavení telefonu. U mobilních telefonů značky iPhone lze tento čas najít v nastavení a poté v záložce Čas u obrazovky, u smartphonů značky Android lze najít tento údaj v nastavení v položce Digitální rovnováha a rodičovská kontrola.
Pro reflexi může učitel využít platformu Mentimeter či se žáků ptát napřímo. Na základě ankety může učitel vyvolat diskuzi, zdali si žáci myslí, že používají mobilní telefony až moc, a jestli jim to může škodit, popřípadě jim to naopak může v něčem prospívat.
Jak nás ovlivňují média?
Jako vstupní aktivitu můžete žákům zadat kvíz, jaké osobnosti znají z této prezentace. Postavami na jednotlivých stránkách jsou:
Cristiano Ronaldo – jeden z nejslavnějších fotbalistů, jehož na Instagramu sleduje přes 600 milionů lidí.
Dwayne Johnson – jeden z nejslavnějších herců, má také velký počet sledovatelů na Instagramu (okolo 400 milionů).
Virat Kohli – jeden z nejslavnějších hráčů kriketu, na Instagramu jej sleduje okolo 270 milionů lidí.
Ariana Grande – zpěvačka, která má přes 370 milionů followerů na Instagramu.
Anna Šulcová – česká influencerka, kterou na Instagramu sleduje okolo milion lidí.
Tim Berners-Lee – vynálezce world-wide-webu (www), a jazyku html, díky kterému se mohly vytvářet první webové stránky. Dá se říci, že bez tohoto člověka bychom neměli internet v takové podobě, jaký jej máme dnes.
Mezi těmito osobnostmi jsou dvě osobnosti, které žáci s největší pravděpodobností znát nebudou – Virat Kohli a Tim Berners-Lee. Na těchto osobnostech lze demonstrovat, jak nám to, jaká média sledujeme, určuje, koho nebo co známe. Zatímco většina žáků bude znát Cristiana Ronalda nebo Annu Šulcovou, protože jde o českou influencerku, Virata Kohliho, který je známou osobností v jiném kulturním prostředí, zřejmě znát nebudou, protože kriket není tolik médii a společností v České republice sledován tak jako v Indii. U příkladu s Timem Berners-Lee můžeme demonstrovat, že to, jestli je člověk slavný, nesouvisí s jeho zásluhami, ale na prosté publicitě, tj. do jaké míry se člověk ukazuje v médiích (ať už tradičních, či kolik jej sleduje lidí na sociálních sítích). Média tak přímo určují, co víme o tomto světě, a dokonce podle teorie nastolování agendy určují, o čem se lidé ve společnosti baví (tzv. agenda setting).
Agenda setting (nastolování agendy) je koncept, který se zabývá vlivem médií na to, jaké témata jsou považována za důležitá ve veřejné diskusi. Teorie nastolování agendy tvrdí, že média nemají schopnost říkat lidem, co si mají myslet, ale mají značnou moc v určování toho, o čem se bude přemýšlet a diskutovat.
Agenda setting může fungovat následujícím způsobem:
Výběr témat (Gatekeeping): Média vybírají, které události a otázky budou pokryty a které budou ignorovány. Tím určují, jaké informace se dostanou k veřejnosti.
Zdůraznění (Framing): Média nejenže vybírají témata, ale také rozhodují o tom, jakým způsobem budou tato témata prezentována. Může jít o volbu slov, použití určitých obrázků nebo kontext, ve kterém je téma představováno.
Časová alokace: Média věnují různým tématům různý čas a prostor, což ovlivňuje, jak důležité se tyto otázky jeví publiku.
Žáci mohou sami vymýšlet příklady, jak lidé mohou přes média ovlivňovat to, o čem se společnost baví a co považuje za důležité. Například:
Všimněte si, s jakými tématy přichází politici před volbami (uprchlíci, "špatná EU", lithium v Česku...
O jakých tématech se baví v dnešní době? A čím je to způsobeno?
Příklady toho, jak mohla média ovlivňovat veřejné mínění:
Velkou roli mohou v životě jedince také sehrát reklamy, které ale rozebereme v dalším článku.
Comments