V této vyučovací hodině si žáci uvědomí, odkud čerpají informace a rozpoznají kvalitu zdroje.
V úvodu mohou žáci popřemýšlet o tom, odkud čerpají informace. Vyučující může jejich přemýšlení podpořit následujícími otázkami:
Odkud víme, že je nebezpečné polykat žvýkačku?
Že Albert Einstein propadal z matematiky a fyziky.?
Že křupání prstů může způsobovat artritidu?
Další mýty, kterým věříme, ale nejsou pravdivé, najdete zde: https://bestlifeonline.com/common-myths/
S žáky pak můžeme samozřejmě i diskutovat, proč jsme do této doby mýtům věřili a proč jsme si tyto informace nikdy neověřili...
Vyústěním by mělo být, že informace můžeme čerpat například:
Od lidí, které známe
Například rodiče, starší sourozenci, přátelé, učitelé nebo kolegové.
Od lidí, které neznáme
Například náhodní kolemjdoucí, ale i anonymní uživatelé na internetu.
Z médií
Tisk, jako jsou noviny a časopisy, ale i odborné publikace či učebnice.
Na internetu
Webové stránky, blogy, sociální sítě, fóra, online encyklopedie jako Wikipedia.
Z televize a rozhlasu
Televizní a rozhlasové zpravodajství, dokumentární pořady, rozhlasové debaty.
Z oficiální institucí
Policie ČR, Mezinárodní zdravotnická organizace...
Jak ale zhodnotit kvalitu informace? Žáci opět mohou popřemýšlet nad tím, jaké vlastnosti má kvalitní informace. Kvalitu informace můžeme posuzovat z několika hledisek, mezi ty základní patří:
Znalost zdroje
V kvalitě informace může sehrát roli to, kdo ji šíří. Je rozdíl, když si přečtu článek, pod nímž je podepsaný nějaký autor, který nese za článek zodpovědnost, než článek, u kterého není uveden žádný zdroj (a tudíž za informace nemá nikdo zodpovědnost). Z toho plyne ponaučení v internetovém prostředí: pokud potkáte neznámého člověka na ulici a začne vám tvrdit senzační informace, zřejmě budete informace od něj přijímat podezíravě. Na internetu ovšem sdílí řada lidí senzační zprávy od někoho, kdo se ani nepodepíše, tudíž stejně jako v prvním případě tohoto člověka neznáte. Proč těmto zprávám na internetu ale věříme?
Přesnost a věrohodnost zdroje
Pokud jste zjistili, že vám v minulosti některý zdroj lhal, zřejmě mu už nebudete věřit. Čím víc zdroji důvěřujete na základě vaší kontroly, tím kvalitnější zdroj zřejmě bude.
Objektivitita
Objektivita znamená posuzovat věci nestranně a nezaujatě, tedy bez vlivu vlastních pocitů, názorů nebo osobních zájmů. Cílem je být spravedlivý a přesný. Opakem objektivity je subjektivita, kdy autor promítá do svého sdělení vlastní domněnky a postoje. Můžeme říct, že čím je informace objektivnější, tím je kvalitnější, protože se snaží popsat věc nezaujatě a přesně.
Žáci si mohou vytvořit vlastní Vennův diagram (viz ilustrace níže), do kterého budou zapisovat různé zdroje (například kamarádi, anonymní autor, Česká televize...). Vprostřed by měly být ty nejkvalitnější zdroje, protože jsou přesné, známe tento zdroj a jsou objektivní. Učitel může tento diagram zakreslit na tabuli a řešit jej společně se žáky.
V poslední části hodiny se můžeme s žáky bavit o tom, jaké mohou být důsledky, když věříme nekvalitním informacím. Opět mohou posloužit zkušenosti žáků, níže uvádíme pár příkladů z médií:
Comments